Tajná pravidla angličtiny, o kterých vám nikdo neřekne

Pokud jste se někdy učili angličtinu, možná jste si položili otázku: „Proč je to tak těžké?“ Pravidla angličtiny dokážou být pro mnoho studentů poměrně matoucí. Od jednotlivých písmen a slov, která se vůbec nevyslovují, až po nepředvídatelná pravidla pravopisu – není divu, že angličtina působí chaoticky. Typickým příkladem je slovo knight, kde se písmeno „k“ ani „gh“ nevyslovují tak, jak by člověk očekával, a přesto se předpokládá, že už dávno znáte správnou výslovnost.

K tomu připočtěte množství výjimek z gramatických pravidel a slova, která vypadají podobně, ale znějí úplně jinak. Kombinace všech těchto aspektů dokazuje, proč může být angličtina někdy tak zahlcující. Ovšem, dobrou zprávou je, že jakmile tato skrytá pravidla angličtiny a jazykové zvláštnosti jednou pochopíte, učení se výrazně zjednoduší. Pojďme se na ně společně podívat a udělat si v nich jasno.

Jedním z nejznámějších, ale zároveň nejméně vysvětlovaných jevů, která pravidla angličtiny skrývají, je takzvané tiché „E“. Toto písmeno se sice píše na konci slova, ale nevyslovuje se. Nicméně má i přesto zcela zásadní vliv na výslovnost samohlásek uprostřed slova. Například slovo bit se po přidání tichého „E“ změní na bite a hat zase na hate. Výslovnost se tím výrazně změní, i když se samotné „E“ nečte.

Jenže, a tady přichází další zádrhel, ne všechna slova dodržují toto pravidlo. Výrazy jako give nebo love se chovají jinak a klasický vzorec tichého „E“ u nich nefunguje. Právě tato nepsaná pravidla angličtiny často vedou studenty k chybám, protože očekávají, že jedno pravidlo bude platit ve všech případech. Výsledkem poté bývají chyby ve výslovnosti a zbytečná frustrace při učení.

Kromě tichého „E“ je angličtina plná slov, která obsahují tiché souhlásky, jež výrazně komplikují pravopis i výslovnost. Tato písmena se sice ve slovech píší, ale nevyslovují se, což je pro studenty poměrně matoucí. Právě tady se ukazuje, jak záludná mohou ve skutečnosti být pravidla angličtiny. Podívejme se na nejčastější nevyslovovaná písmena a pravidla, která se s nimi pojí.

Tiché „T“
Často se vyskytuje ve slovech se skupinami typu „sten“ a „stle“. Typickými příklady jsou castle, whistle, ballet, nebo listen.

Tiché „S“
Najdeme ho především ve slovech francouzského původu. Patří sem například island, aisle, debris nebo bourgeois.

Tiché „GH“
Dříve se vyslovovalo pomocí chrčení, dnes je v mnoha slovech zcela tiché. Příklady jsou light, thought, dough nebo through. V některých případech se ale vyslovuje jako „f“, například ve slovech jako laugh, cough nebo enough.

Tiché „K“
Objevuje se na začátku slov, která začínají na „kn“. Mezi typické příklady patří knife, knock, know, knee a knight.

Tiché „B“
Najdeme ho ve slovech končících na „mb“. Patří sem například comb, thumb, numb, dumb nebo womb.

Tiché „H“
Často bývá úplně nevyslovované na začátku slov, jako jsou hour, honest, heir a honor. Podobný případ může být také po písmenech „C“ nebo „G“, například ve slovech chemical, ghost, chaos nebo gherkin.

Tiché „L“
Vyskytuje se ve slovech zakončených na „lk“ nebo „lf“, například calf, half, talk, walk a yolk.

Tiché „P“
Typické pro slova řeckého původu, jako jsou psychology, pneumonia nebo pterodactyl.

Tiché „W“
Často se objevuje na začátku slov před písmenem „R“. Příklady zahrnují například wrist, write, wrestle a wrinkle.

Tato nepsaná pravidla angličtiny patří mezi hlavní důvody, proč je výslovnost angličtiny pro mnoho studentů tak náročná. Jakmile si ale tyto vzorce osvojíte, bude pro vás čtení i mluvení v angličtině mnohem jednodušší a jistější.

Teď, když už jsme si ukázali některá nevyslovovaná písmena v angličtině, je na čase se podívat na další oblast, která dělá pravidla angličtiny tak náročnými, a to na matoucí zvuky a výslovnost. Angličtina je plná slov, jejichž výslovnost vůbec neodpovídá tomu, jak jsou napsaná. Typickým příkladem je slovo colonel, které se vyslovuje jako kernel, nebo yacht, jehož výslovnost byste z pravopisu jen těžko odhadli.

Kromě těchto nepravidelností hrají velkou roli i regionální rozdíly. Britská a americká angličtina se v mnoha případech liší ve výslovnosti stejných slov. Například slovo schedule se v britské angličtině vyslovuje se zvukem „sh“, zatímco v americké angličtině převládá výslovnost se „sk“. Právě tyto rozdíly v přízvuku a regionální varianty přidávají další vrstvu pomyslné složitosti k už tak komplikovaným pravidlům angličtiny. 

Kromě matoucích zvuků a slov s nevyslovovanými písmeny umí překvapit také gramatika. Pravidla angličtiny totiž často nefungují tak „učebnicově“, jak by člověk čekal, a některé situace mají výjimky, které je potřeba si postupně osvojit. Jedním z nejčastějších příkladů jsou nepravidelná slovesa. Zatímco u většiny sloves stačí pro minulý čas přidat jen „-ed“, u řady běžných sloves to neplatí. Například go se změní na went (ne goed) a eat na ate (ne eated).

Další oblastí, která dokáže být záludná, jsou členy – „a“, „an“ a „the“. Na první pohled vypadají jednoduše, ale jejich použití má spoustu jemných nuancí. Například „a“ používáme, když mluvíme obecně (např. a dog), zatímco „the“ tehdy, když mluvíme o něčem konkrétním (např. the dog). Jenže i tady existují výjimky: říkáme the sun nebo the moon, i když jde o jedinečné objekty, dokonce ani u některých zemí člen obvykle nepoužíváme (např. I live in Canada, ne I live in the Canada). Právě taková nepsaná pravidla angličtiny často studenty zaskočí, ale jakmile je začnete vnímat v kontextu, angličtina začne dávat mnohem větší smysl.

Jak vidíte, orientace v méně přehledných oblastech angličtiny může být náročná. Se správným přístupem a podporou, například od Novakid, ale dokážete tato pravidla angličtiny zvládnout mnohem snadněji. Zde je několik praktických tipů, které vám pomohou porozumět i těm nejzáludnějším částem angličtiny:

Pravidelně procvičujte: Vyhraďte si každý den čas na trénink výslovnosti, gramatiky i pravopisu. Čím častěji se s jazykem setkáváte, tím snazší pro vás bude rozpoznávat jednotlivé vzorce a osvojit si i složitější pravidla.

Učte se v kontextu: Všímejte si, jak se slova a fráze používají v různých situacích, například při čtení knih, poslechu podcastů nebo sledování filmů. Kontext vám pomůže lépe pochopit, kdy a jak jednotlivá pravidla angličtiny správně používat.

Využívejte jazykové aplikace a online nástroje: Aplikace jako Duolingo, Babbel nebo Memrise jsou skvělé pro rozšiřování slovní zásoby a upevňování gramatiky. Mnohé z nich nabízejí také trénink výslovnosti, což je užitečné zejména při učení slov s nevyslovovanými písmeny a nečekanými zvuky.

Zvažte online kurzy: Pokud vám vyhovuje strukturovanější výuka, mohou být online kurzy ideálním řešením. Platformy jako Novakid nabízejí interaktivní lekce a individuální zpětnou vazbu, díky které se lépe zorientujete ve složitějších aspektech angličtiny.

Nebojte se požádat o zpětnou vazbu: Zpětná vazba od rodilých mluvčích nebo učitelů vám pomůže odhalit chyby ve výslovnosti i gramatice a rychleji se posouvat vpřed.

Angličtina může být plná záludností – od slov s nevyslovovanými písmeny a nečekaných pravidel výslovnosti až po překvapivá gramatická pravidla a regionální rozdíly. Pokud ale budete pravidelně trénovat, využívat dostupné zdroje a zůstanete trpěliví, dokážete tyto výzvy překonat a stát se sebevědomějším mluvčím anglického jazyka. Ať už se učíte vyslovovat slova jako colonel nebo řešíte, kdy použít „a“ a kdy „the“, zvládnutí těchto nepsaných pravidel angličtiny je cesta, která se rozhodně vyplatí absolvovat.