Jak funguje dětská paměť a jak ji rozvíjet

Paměť je doslova komplexní fenomén, který nezahálí ani v noci. Paměť je schopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat informace o určitých zkušenostech. Mozek je přijme, zpracuje, uskladní, pak uskladněné informace vydává a znovu poznává ty, které si už předtím zapamatoval.

Druhy paměti

Senzorická smyslová paměť

Někdy se tomuto druhu paměti říká ultrakrátká a slouží k prvotnímu posouzení důležitosti, informace se zde uchovávají do 2 vteřin. 

Krátkodobá paměť

Vědomá aktivní část paměti se nazývá také jako pracovní a odehrává se v ní většina psychických procesů. Zlepšuje se během celého dětství, je však omezena svojí kapacitou. Přibližně od puberty je krátkodobá paměť zralá a výkonná jako u dospělého jedince.

Dlouhodobá paměť

Dlouhodobá paměť po zpracování přebírá informace z té krátkodobé. V této paměti uchováváme jen významné osobní zážitky a zkušenosti, pojmy a jejich významy a také nejrůznější postupy, jako je plavání nebo jízda na kole. 

Emoční paměť

Kromě zapamatování specifických zážitků a událostí si ukládáme do paměti nejrůznější emoce a pocity jako radost, strach, spokojenost, pocit jistoty či nebezpečí. Emoční paměť, tato specifická lidská kapacita, se tvoří v amygdale – části mozku, která je vyvinutá hned po narození dítěte.

Formy ukládání paměti

Princip ukládání paměti se dělí na vizuální, akustický a sématický. Jaké informace se uloží do dlouhodobé paměti určuje část mozku hipokampus. Jedná se o jednu z oblastí mozku, která má schopnost generovat nové neurony a nová spojení mezi nimi. Hipokampus proto hraje zásadní roli při učení, ale také v prostorové orientaci, pomáhá nám pohybovat a komunikovat s okolním světem.

Dětská paměť nefunguje stejně jako u dospělého člověka. Má svoje specifika a k jejímu rozvoji dochází už před porodem, kdy si dítě pamatuje maminčin hlas. A když přijde na svět, rozezná ho mezi ostatními. V prvních šesti měsících života se miminko učí spoustě nových věcí a mozek roste velice rychle, protože zpracovává každý smyslový dojem. Napřed se rozvíjí paměť krátkodobá, dlouhodobá až později. 

První vzpomínky máme nejdříve v 18 měsících, ale většina z nás si je nepamatuje. Paměť se postupně rozvíjí od věku dvou let, díky krátkodobé paměti si dítě pamatuje věci z nedávné minulosti a dlouhodobá mu například pomáhá vzpomenout si na to, jak se jezdí na koloběžce. Ve třech letech si už pamatují pojmy, barvy nebo čísla.

Odborníci se shodují, že nejdůležitější je stimulace, přísun informací a aktivity. Od názoru, že strukturu mozku určuje genetická vybavenost, se odklonili. K trénování dětské paměti, fantazie či kreativity mají rodiče celou řadu možností a zábavných forem. Zkuste s vaším dítkem vyzkoušet některé z nich:

• Pexeso – populární paměťové kartičky, známé jako pexeso, jsou perfektní pro trénování paměti, ale také soustředěnosti. Pokud máte doma malého angličtináře, můžete použít kartičky v angličtině.
• Písničky, básničky, říkadla – trénujte kapacitu paměti, ale i řeč a fantazii, s dětskými říkankami či písničkami. O úžasných přínosech hudby jsme již psali dříve.
• Puzzle skládačky – skládání puzzle představuje skvělý podnět pro zvýšení mozkové činnosti, zároveň při něm dítě zapojí motorické schopnosti a představivost.
• Vyprávění příběhů – vyzvěte dítě, ať vám vypráví příběh oblíbené knihy, děj filmu nebo televizního seriálu. Jedná se o vynikající stimulaci paměti.
• Opakování – základní metoda, která zahrnuje vše od čtení zajímavých příběhů, jejich následného rozebírání a pokládání otázek přes interaktivní činnosti až po hraní her. Opakování patří mezi efektivní metody učení oblíbené i žáky Novakid.
• Kreslení – nechte dítko nakreslit, co prožilo s dětmi při hraní v parku nebo ve školce. 

Stejně jako pečujeme o ostatní části těla, také naší paměti prospívá zdravý životní styl. Připomeňme si pár základních faktorů:

• Omezit příjem cukrů – větší množství přidaného cukru zhoršuje podle vědců paměť.
• Pravidelný pohyb – vznik nových neuronů v mozku lze podpořit fyzickými aktivitami, které navíc zlepšují kognitivní funkce včetně naší paměti.
• Vyhnout se stresu –  stres obecně oslabuje naši psychiku, zhoršuje paměť a narušuje myšlenkové procesy u dětí i dospělých.
• Kvalitní spánek – dostatečné množství spánku je vitální, jelikož se během spánku vzpomínky ukládají do dlouhodobé paměti.
• Vitamíny a antioxidanty – především nedostatek vitamínu D se projevuje zhoršenou pamětí. Strava by měla být bohatá na vitamíny i antioxidanty, které pomáhají odstranit stres a trénovat paměť.
• Meditace – pravidelná meditace zlepšuje mimo jiné prostorovou paměť, stabilní soustředění a celkovou pohodu.

Zaujalo vás téma dnešního článku? Jak doma trénujete paměť s dětmi vy? Dejte nám vědět v komentářích níže. 

A nezapomeňte Novakid následovat na sociálních sítích, ať vám neutečou poslední novinky.